|
|
Systém pro podporu e-learningu
Drahoš, Michal ; Eysselt, Miloš (oponent) ; Kreslíková, Jitka (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá tvorbou systému pro podporu e-learningu. Popisuje problematiku e-learningu (elektronického vzdělávání), vysvětluje, co tento pojem znamená, a popisuje jeho výhody i nevýhody. Úkolem bylo vytvořit aplikaci vhodnou k elektronickému vzdělávání, která by objasňovala specifikaci omezení objektů systému. To znamená vytvořit aplikaci, ve které by byla vysvětlena problematika OCL a to v takovém formátu, jenž by odpovídal struktuře a formě aplikace užívající se k elektronickému vzdělávání. Seznámil jsem se s jazyky OCL i UML 2.0. Prostudoval prostředí CASE Rational Rose a také se obeznámil s problematikou elektronického vzdělávání. Těchto poznatků jsem využil při vytváření e-learningové aplikace.
|
|
|
Indexace elektronických dokumentů a jejich částí
Tomeš, Jiří ; Kopecký, Michal (vedoucí práce) ; Grošup, Tomáš (oponent)
Práce popisuje návrh a implementaci programu pro zpracování elektronických publikací (odborných sborníků, rozsáhlých návodů a manuálů, případně i klasických elektronických knih) s cílem obohatit je vnitřní možnosti navigace mezi souvisejícími částmi, případně naopak získat z nich co nejreprezentativnější sumarizaci dané délky. Na rozdíl od obdobných programů může být sumarizace založená nejen na větách, ale na elementech jiných kategorií (odstavců, sekcí) a podobně. Důraz je kladen především na jednoduchost obsluhy, nezávislost na platformě a podporu vícejazyčného prostředí. Aplikace poskytuje flexibilní prostředí, které je možné přizpůsobit si svým potřebám.
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace v domácí ošetřovatelské péči
CHMELAŘOVÁ, Zdeňka
Ošetřovatelská dokumentace je i v současné době stále velmi diskutovaným tématem. Možná právě proto, že stále ještě mnoho zdravotnických pracovníků (lékařů i nelékařů) dostatečně nechápe důležitost a závažnost tohoto dokumentu. Dokumentace nejen že poskytuje validní informace o klientovi a jeho zdravotním stavu, ale také zajišťuje kontinualitu jeho ošetřovatelské péče a v neposlední řadě se stala důkazním materiálem v případě soudních sporů. Dokumentaci lze využít také pro školní a výzkumné účely. Domácí péče je obor, který se poslední dobou velmi rychle rozrůstá a nabírá na popularitě. Jako součást primární a komunitní péče zajišťuje klientovi ošetřování v jeho přirozeném, známem a domácím prostředí, což je pro něho velkou výhodou, neboť nemusí trávit dny v nemocničním zařízení, které je beztak ekonomicky náročnější. Domácí péče poskytuje zdravotní služby indikované ošetřujícím lékařem či praktikem a jsou hrazené zdravotní pojišťovnou. Tato diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou dokumentací v agenturách domácí péče, kdy má za cíl popsat demografické vlivy na používání ošetřovatelské dokumentace, zjistit postoj sester z vybraných agentur domácí péče k ošetřovatelské dokumentaci a zanalyzovat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných agenturách domácí péče. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá historií domácí péče, statistickými údaji ukazující na růst agentur, jejich zaměstnanců i klientů, poskytováním komplexní domácí péče a zdravotnickou dokumentací. Empirická část byla realizována formou kvalitativního výzkumného šetření. Informace byly shromažďovány technikou hloubkového rozhovoru, který byl sestaven z 1 identifikační otázky a dále 11 otevřených otázek, které tvořily rámec pro celý rozhovor. V tom se respondenti mohli individuálně vyjádřit k dané problematice v rozsahu, v jakém uznali za vhodný. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester různého věku, vzdělání a délky praxe, které v současné době pracují v agentuře domácí péče. Vzhledem k obavám sester byla přislíbena totální anonymita, proto lze pouze sdělit, že šlo o sestry z ADP hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Doplňkový výzkum byl proveden v 7 agenturách domácí péče ze stejných regionů, avšak ani jedna sestra nenáleží k žádné agentuře z druhého šetření. V první fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali ovlivnění sester demografickými vlivy, jako jsou věk, vzdělání či délka praxe na vedení ošetřovatelské dokumentace a vlastní postoj sester z vybraných agentur při vedení ošetřovatelské dokumentace. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester pracující v agenturách domácí péče, které byly vybrány účelově a které byly ochotny na výzkumu spolupracovat. Ve druhé fázi výzkumného šetření jsme se snažili zanalyzovat jednotlivé ošetřovatelské dokumentace vybraných agentur domácí péče. Pro tuto část jsme vybrali 7 agentur, u kterých bylo jejich vedení pod příslibem anonymity ochotné spolupracovat. K výzkumnému šetření byly stanoveny tři cíle a tři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo popsat demografické vlivy na používání ošetřovatelské dokumentace. Druhým cílem bylo zjistit postoj sester z vybraných agentur domácí péče k ošetřovatelské dokumentaci. Třetím cílem bylo zanalyzovat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných agenturách domácí péče. Na začátku šetření jsme položili tyto otázky: Ovlivňují vedení ošetřovatelské dokumentace demografické vlivy, jako jsou věk, vzdělání či délka praxe sestry? Jaký postoj k ošetřovatelské dokumentaci zaujímají sestry z vybraných agentur domácí péče? Korespondují jednotlivé části ošetřovatelské dokumentace s fázemi ošetřovatelského procesu? Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že sestry nejsou ovlivňovány demografickými vlivy při vedení ošetřovatelské dokumentace a že jejich postoj k vedení ošetřovatelské dokumentace je veskrze pozitivní, i když v některých agenturách mají stále velké mezery při vyplňování dokumentace.
|
|
|
Systém pro podporu e-learningu
Drahoš, Michal ; Eysselt, Miloš (oponent) ; Kreslíková, Jitka (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá tvorbou systému pro podporu e-learningu. Popisuje problematiku e-learningu (elektronického vzdělávání), vysvětluje, co tento pojem znamená, a popisuje jeho výhody i nevýhody. Úkolem bylo vytvořit aplikaci vhodnou k elektronickému vzdělávání, která by objasňovala specifikaci omezení objektů systému. To znamená vytvořit aplikaci, ve které by byla vysvětlena problematika OCL a to v takovém formátu, jenž by odpovídal struktuře a formě aplikace užívající se k elektronickému vzdělávání. Seznámil jsem se s jazyky OCL i UML 2.0. Prostudoval prostředí CASE Rational Rose a také se obeznámil s problematikou elektronického vzdělávání. Těchto poznatků jsem využil při vytváření e-learningové aplikace.
|
|
|
Repozitáře v paměťových institucích: ano či ne?
Simandlová, Tereza ; Frantíková, Bohdana
Příspěvek shrne problematiku budování institucionálních repozitářů, jejich význam pro paměťové instituce a poukáže na možné problémy, které s budováním souvisí. Repozitáře slouží především jako místa dlouhodobé archivace a zpřístupnění digitálních dokumentů, tedy i digitálního kulturního dědictví, nikoliv pouze krátkodobých či rychle zastarávajících informací. Vzhledem k proměně povahy nově vznikajících dokumentů v současné době je tedy žádoucí, aby se vznikem takovýchto digitálních archivů paměťové instituce začaly zabývat.
Prezentace:  PDF
|
host ::
RSS.